Geomorfologie

OBECNĚ : Tato kapitola se zabývá obecnými zákonitostmi, které vedou k formování našeho okolí. Slovo pochází z antických výrazů "geos" (Země) a "morfé" (tvar). Zajímáme se tedy o tvarovou variabilitu, která počíná u prohlubní, přes nížiny, kopce až k horám. Významnými jsou struktury vypouklé nad zemský povrch jako pahorky, kužely, vrchy, hory či velehory a k nim náležející štíty, hřbety a hřebeny. Opačným směrem míří tlaky, které vytváří vyhloubené útvary jako kotliny, brázdy, brány nebo úvaly. Tyto typy vzniklé působením horotvorných procesů nacházíme také v pojmenování konkrétních lokalit v rámci České či Slovenské republiky. Jmenujme namátkou vyvýšené Jelení horu a stejnojmenný hřbet, Gerlachovský štít či Žďárské vrchy nebo naopak vyhloubenou Rožnovskou brázdu, Moravskou a Vyškovskou bránu či moravské úvaly (Hornomoravský či Dolnomoravský, Dyjsko-svratecký).

Úkolem geomorfologa je rozpoznat reliéfní struktury a zabývat se příčinami vzniku stejně jako dobou, kdy došlo k utváření daného sledovaného objektu. V jeho zájmu jsou také vazby mezi složkami reliéfu stejně jako správné zařazení a klasifikace jednotlivých útvarů. Takový vědec spolupracuje s geografy zaměřenými na fyzickou složku dané vědy, dále také s geology, speleology a mnohými jinými.

 

KONKRÉTNĚ: Správný geograf v této oblasti nejprve zařadí oblasti do nejvyššího řádu. Jednotky regionu náleží do systému Hercynského, subsytému Hercynská pohoří. Co se dalšího rozdělení týče, patří všechny hory a kopce do provincie Česká vysočina. Subprovincální dělení nabývá dvojího charakteru. Máme zde dvojici Šumavskou a Česko-moravskou.

Šumavská subprovincie zahrnuje oblasti Šumavské hornatiny a Českoleské hornatiny. Druhá jmenovaná ovšem do regionu nezasahuje. Zato první pod sebou skrývá podcelky Šumavského pohoří, Novohradských hor a dvou stejnojmenných podhůří.

 

Česko-moravská subprovincie se člení na Středočeskou pahorkatinu, Jihočeské pánve, Českomoravskou vrchovinu a Brněnskou vrchovinu. Logicky poslední jmenovaná nepřichází v úvahu z hlediska zařazení.

 

Středočeská pahorkatina je zastoupena Táborskou, Vlašimskou a Blatenskou pahorkatinou. Zbylá,Benešovská, již nenáleží do našeho regionu.

Jihočeské pánve jsou triviálně děleny na celky Českobudějovická pánev a Třeboňská pánev.

Českomoravskou vrchovinu zde reprezetují vrchoviny Křemešnická a Javořická. Částečně sem  zasahuje i Křižanovská vrchovina.

Fotogalerie: Geomorfologie

Výše umístěný obrázek odpovídá geomorfologické stratifikaci ČR. Bližší informace naleznete na odkazu :

 

www.herber.kvalitne.cz/FG_CR/geomorfologie.html

Morfometrické typy georeliéfu 
Název Výšková členitost v m Nadmořská výška 
roviny do 30 30
ploché pahorkatiny 30 - 75 200 - 450 
členité pahorkatiny 75 - 150 450 - 600 
ploché vrchoviny  150 - 200 600 - 750 
členité vrchoviny 200 - 300  750 - 900 
ploché hornatiny  300 - 450  900 - 1 200 
členité hornatiny  450 - 600  1 200 - 1 600 
velehornatiny  více než 600  nad 1 600

 

 

Tabulka vychází znásledujícího odkazu, kde se dozvíte více informací :

geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/2_kapitola.htm

© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba www stránek zdarmaWebnode